ŠUP 24

Podzimák u Pláce

26. - 30. 10. 2001

Srazili jsme v pátek 26.10.2001 v 17 hodin na autobusovém nádraží jménem Florenc. Chvíli nám to srážení trvalo, ale nakonec nám chyběl jen David (Výr). Nepřišel! Proč? Nevím! Po srážce u pokladen jsme se odebrali k nástupišti číslo 9 (tušim), kde jsme ještě nabrali Balouna. Zaplnili jsme zadní část autobusu, usadili se, a protože bylo v zavazadlovém prostoru málo místa, zabalili se batohy. Při jízdě autobusem nás řidič prostřednictvím Kuleho seřval za máváni autům, protože Hroch vystrkoval ruku z okna. Tak jsme se zas nudili. Když náš autobus zastavil, vystoupili jsme a jali se pochodovat do chaty. Chata stála nad centrem Josefova Dolu. Dorazili jsme tam za zimy, tmy a hladu. Chalupa nebyla daleko a tak nebyl problém tam dorazit brzo. V přezůvkách si každý vybral své místečko v pokojíku. Poté následovala hrátka, při které z nás vznikli čtyry skupiny - tři soupeřící, jedna rozhodčích. Soupeřící skupiny byli tyto:

• Skupina A: Hroch, Ondatra, Petr Špat., Baloun
• Skupina B: Vrápenec, Kubula, Piubižuch, Mára, Kotul  
• Skupina C: Aha , Křeček, Petr Pyt., OMV a Mungo.

V sobotu ráno každý tušil, že se něco stane. Stalo se! Po skupinkách jsme se odebrali po stopách šipek, na takovou výpravku, se plněním  různejch úkolů (jeden z nich bylo vymyslet báseň). Naše skupinka (cé) se trochu zdržela, ale nakonec se ve zdraví sešla s ostatníma. Sešli jsme se na takové louce. (Kotul si čekání zkrátil prolejzáním ňákejch starejch skláren.) Louka byla svědkem hry „Černá-bílá“, při které byla dvě družstva - černé a bílé. Ta byla rozdělena lanem, jako středovou čarou. Za družstvem byla(o) také čára (lano). Nezaujatý X hodil dřívkem, z jedné strany čeným z druhé býlým, a jedno družstvo padlé barvy honilo to druhé. Pak se pařily kolíky. Po příchodu do chaty nám Alf přečet asi 36 stránek knihy Alchymista, podle které se hrály další hrátky. Plác poté pískl .--. a my šli co? Převlíknout se do čeho? Do krojovek! Šli jsme až do lesa ke svíčce ve sklenici vod vokurek. Maďal předal Plácovi hvězdičku za rádcovský stupeň, Krup a Maďal zahráli pár písní a nato se všici odebrali do chalupy.

V neděli se nic nedělá a tak jsme nic nedělali. Probudili jsme se pozdě, vstali pozdě, nasnídalo-obědvali se pozdě no prostě jsme měli všechno posunutý. Proto někdo po obědě navrh jít hrát Freesbee na hřiště nad chatou. Po návratu zas nekdo čet z Alchymisty (Jana nebo Diki). Pak nadešel čas Sardelí! Nadýchali jsme se prachu, pojedli večeři, přečetli Alchymistu a šli spát do svých spacáčků.

V pondělí po snídani (si) vyrazila (zuby) celá chata (resp. její obyvatelé) k Protržené přehradě. Úplně tam se sice nedošlo, ale nevadí to. Cestou se hráli takoví ti Indiáni (kvůli knížce - Beduíni) a Vlci (kvůli knížce - Písečná bouře). Na zhruba 2/3 cesty jsme utvořili kruh a házeli si talířem. Kdo to zkazil dělal 10 dřepů. Byli k vidění často! Večer v chatě se večeřelo, hrálo deskový hry, četlo a následně šlo spát do svých spacáčků. A to již naposledy. P.S.Křeček, Aha a Alf jsme hráli piškvorky na Abalónovnici s kuličkama, asi do půlnoci a pak z toho co vzniklo Abalone, asi do tří. Unavení usnuli ve svých spacáčcích. A to již naposledy.

V úterý, v odjezdový den bylo ráno celkem normální. Protože naše skupina (cé) uklízela. dělala oběd a snídani, moc nevím co dělali ostatní, ale taky si balili a venku hráli Freesbee. Pak se odebrali na nádraží, kde čekali na vlak. Služba šla o něco později. Uklízela! Stejně pak čekala asi 4 minuty na vlak. Ve vlaku jsme hráli různé ty hry, jako „križom – nekrižom“ a „felinu“. Někdo si taky zkoušel uzle, nebo dělal věci do střelky, či tábornického stupně. Do Prahy jsme dorazili asi tak ve 20.30, udělali kolečko a šli svými cestami.

Tak zas někdy příště.

Křeček